Hlavním účelem elektronického zabezpečovacího systému je včas informovat uživatele objektu o záměru narušitele proniknout do chráněného prostoru.
Základem systému je ústředna, která monitoruje a vyhodnocuje stavy jednotlivých detektorů umístěných v objektu. Uživatel blokuje a odjišťuje jednotlivé zóny pomocí klávesnice. Detekce funguje na různých principech – detektory reagují na infračervené záření pohybujícího se objektu vůči pozadí (reakce na pohyb), detekují změny v odrazu mikrovlnného záření (změny v prostoru), využívají magnetických vlastností (otevření oken a dveří), snímají zvuk tříštění skla (rozbití okenní tabule), reagují na otřesy, tlakové vlny atp.
Dojde-li k narušení prostoru je vyhlášen akustický případně i optický. Hlášení může být nastaveno též telefonicky hlasovou zprávou či radiově, signálem na tzv. PCO – pult centralizované ochrany (v případě, že je objekt střežen z místa s trvalou obsluhou – ostraha objektu, bezpečnostní agentura, policie). Většinou je systém instalován drátově – jednotlivé prvky jsou propojeny více-žilovými, stíněnými kabely. Avšak v případě, že objekt prochází např. rekonstrukcí a rozvody pro EZS z jakéhokoli důvodu nejsou připraveny, můžeme využít celou řadu spolehlivých bezdrátových prvků bez sebemenšího porušení zdiva.
V současné době je prakticky každý elektronický zabezpečovací systém plně integrovatelný do jiných zabezpečovacích systémů a může fungovat jako součást například kontroly vstupu či kamerového systému.